Vzpomínám si na základní školu, kdy se rozjížděl mobilní telefon. A já abych se vám přiznala, tak jsem taky po mobilním telefonu samozřejmě toužila. Jenomže moje rodina nebyla tak bohatá, aby mi pořídila mobilní telefon. A sotva moje máma si našetřila nějaké peníze, aby se koupila pro sebe mobilní telefon. A sice ano, měli jsme doma ještě pevnou linku, ale tohle nebylo absolutně nic pro mě. A je logické, že dítě bude chtít hlavně to, co vidí u ostatních dětí ve třídě. A jak všichni víme, tak někdy jsou děti opravdu zákeřné a zlé. Takže potom je logické, že jsem pro všechny děti byla úplně k smíchu a smály se mi, že já jediná ze třídy nemám mobilní telefon.
A musím říct, že mi to opravdu moc trápilo a taky štvalo. Nejvíc se mi taky vadilo, že děti, které byly o rok mladší a byly v nižších ročníku základní školy, tak už tam taky někdo měl mobilní telefon. Samozřejmě, že tu byly děti těch bohatších rodin u bohatých lidí, kteří si mohli dovolit koupit mobilní telefony. A hned teď ještě musím zdůraznit, že v té době, někdy před dvaceti lety, byl mobilní telefon velice drahý.
Takže si ho mohl pořídit pouze jenom opravdu bohatý člověk. A to naše rodina bohužel nebyla. Takže jsem byla taky velmi často středem pozornosti kvůli tomu, že se mi ostatní smáli, že nemám mobilní telefon. Nyní je tomu už víc jak dvacet let pryč a já už mám konečně mobilní telefon, který jsem si přála. A můj mobilní telefon má opravdu perfektní funkce a stáhni skoro dvacet tisíc korun. Ano, nyní si vydělávám skvělé peníze, takže jsem si pořídila kvalitní mobilní telefon, abych si to všechno to dětství vynahradila. A jaký mobilní telefon máte doma vy? Nebo máte rovnou dva mobily? Víte, mít doma dva mobilní telefony není nic extra nebo něco luxusního. Třeba moje máma má osobní mobil a taky pracovní mobil, který je pro ni důležitý.
