Jednou z věcí, které se učí již malé děti, jsou takzvaná pravidla slušného chování. Dozvídají se, jaké chování je v nejrůznějších situacích společensky přijatelné. To nás pak provází celý náš následující život, ačkoliv ona pravidla se stávají stále složitějšími. Samozřejmě ne každý je naprostý znalec etikety, avšak ty základní normy známe všichni. Víme, kdy je vhodné tykání, kdy vykání, jak máme s kým jednat a kdy. To samé pak očekáváme od ostatních lidí. Napadlo vás ale někdy, proč jsou pro nás tyto společenské normy tak důležité?
Jistě, můžeme říci, že kdyby neexistovaly, každý by mohl například krást. To však není tak docela pravda, neboť toto řeší zákony. Pokud například při vstupu do místnosti nepozdravíme, žádnou újmu tím nikomu nezpůsobíme. Proč se tedy na dobrém chování tak lpí? Základem je zde naše založení jako sociálního druhu, který potřebuje kontakt s ostatními lidmi. Avšak abychom měli onen pocit jistoty a bezpečí, který by nám toto mělo přinášet, musíme také vědět, co od ostatních očekávat. A to i od těch, které jsme ještě nikdy nepotkali.
Tím se vyhneme nejen oné nejistotě, ale také případným problémům a nedorozumění, které by z toho mohly vzniknout. Také tím potvrzujeme naše postavení v dané společnosti, ať už tím, že hovoříme s nadřízeným s respektem, případně když podřízení hovoří s respektem k nám. Díky tomu se nemusíme složitě připravovat na všechny možné situace, které by mohly nastat. Víme totiž alespoň přibližně, co můžeme čekat, a tak se tomu přizpůsobíme. Díky tomu budeme mít mnohem jednodušší práci při navazování nových známostí, ale třeba i pracovních kontaktů.
Je tedy pochopitelné, že na tato pravidla dává mnoho lidí velký důraz. A obecně platí, že čím vyšší je postavení daného člověka, tím důležitější pro něj jsou. To také obvykle znamená, že se v nich lépe vyzná. Rozhodně se tedy vyplatí o nich vědět, a pokud někam jdeme, pořádně se připravit. Rozhodně nám to celou situaci usnadní.
